Vítejte zde :)

Pohádka o špatné princezně a špatném princi

19. června 2012 v 13:37 | Hejikoptea |  Hlody
Byl jednou jeden školní ústav pro středoškoláky. Ve směs tu byli samí magoři, ale kdo ví...
Jednoho hrozně nudného dne, se jedna špatná princezna rozhodla neposlouchat učitelku občanky v prváku a začala hledat živáčky na Bluetooth (BT). Na seznamu nalezených lidí se objevilo zajímavě zakodované jméno Spitfire... Hm, nějaké letadélko, co?? A tak začal náš příběh o špatné princezně a špatném princi ze špatných pohádek moderní doby.
Co všechno se stalo, že osud svedl tyto dva ztroskotance dohormady v tento osudný den?
Naše špatná princezna se rozhodla jít do tohoto ústavu za pomocí své sestřenice komtesy Upírky Kate, která zde trávila již tři požehnané roky. Jelikož naše špatná princezna byla umělecky založená, hlásila se na grafickou školu. Bohužel, ale neprošla talentovou zkouškou. Osud tomu tak chtěl. A tak na popud komtesy Kate podala přihlášku na tento ústav pro středoškoláky.
Náš špatný princ se chtěl stát kovářem, ale jelikož koně vyšli z módy, dal se na automechanika. Do tohoto ústavu se dostal za pomocí svého bratra, sira Martina, který zde trávil také již tři požehnané roky. Automechanik se mu moc nevedl, přecejen je to více koní na jednou... A tak si musel zopakovat prvák. Osud tomu tak chtěl.
Seznámili se tedy v ten šeredný den, kdy se oba nudili na svých trapných hodinách ve čtvrtém patře, a tak si hráli - jako vždy - se svými telefony. Najednou špatná princezna rozšifrovala jméno Spitfire a napsala mu... Špatnej princ se divil, kdo to je. Tak odepsal, aby zjistil, co je to zač.
Takhle si psali téměř každý den, když byli zrovna oba nahoře ve čtvrtém patře. Pořád si bylo co psát, zvlášť, když špatný princ přizval na pokec přes BT sira Sama. To se to psalo a posílalo... Špatná princezna si také přidala oba aristokraty na Jimm, mobilní ICQ. A tak si mohli psát, i když špatná princezna zrovna neseděla ve čtvrtém patře nahoře na nějaké obzvlášť nudné hodině.
Celé tohle virtuální aristokratické kamarádství trvalo něco přes půl roku, ale něco se jaksi zvrtlo a špatná princezna si přestala psát jak se sirem Samem, tak i se špatným princem. Nikdy se vlastně ani nespatřili. Špatný princ nakonec musel vyjet do světa aby si našel princeznu, rodiče si to tak přáli. A tak špatný princ neměl vůbec čas pomyslet na špatnou princeznu a šel zkusit hledat štěstí do jiného království, do jiné pohádky...
Hledal a hledal... Nakonec našel princeznu, i když nebyla špatná. Vydrželo jim to skoro rok. Ale princezna mu dala konec, a tak se smutný špatný princ vrátil zpět do našeho ústavu pro středoškoláky. Zde se seznámil s tajemnou komtesou H.Ell. S pomocí komtesy H.Ell se začal vzpamatovávat a našel si nové kamarády.
Mezitím naše špatná princezna hledala své místo v ústavu pro středoškoláky. Chvílema to vypadalo, že by vyhlídky na nějakého prince zde byly reálné, ale nikdy se to nepovedlo. Něco dělala naše špatná princezna blbě. Naštěstí měla spoustu kamarádů, jak z ušlechtilých rodů, tak i mezi obyčejnými poddanými. Se všemi dokázala vijít za dobře a každý si s ní rád popovídal. Špátná princezna byla vlastně špatná jen na porvchu, dokud jí lidé nezačali poznávat. Měla pouze špatnou minulost. Ve druhém ročníku se také seznámila s tajemnou komtesou H.Ell. Osud tomu tak chtěl...
Když komtesa H.Ell slavila své devatenácté narozeniny, pozvala špatného prince. Tam se z čista jasna objevila i špatná princezna... Špatný princ z toho byl štěstím bez sebe, když jí konenčně poznal. Ale nevěděl, co má říct, a tak radeji nic neříkal. Špatná princezna pak z princova života opět odešla, když oslava skončila...
Po této oslavě komtesy H.Ell zavládl v životě špatného prince chaos. Špatná princezna se opět rok nikde neobjevila. Žila svým životem, pokračovala v hledání svého místa. Pořád ho nemohla najít... Špatný princ šel životem dál... Hledal svojí vyvolenou, ale pořád neúspěšně. Koukal do všech koutů a zákoutí, ale ona nebyla nikde k nalezení...
Uběhl rok. Komtesa H.Ell měla oslavu svých dvacátých narozenin. Špatný princ jí tam uviděl... Pomyslel, že našel svojí vyvolenou. Ano, byla to špatná princezna. Opět spolu po roce, ale zase spolu nepromluvili. Druhý den mu opět nic netušíc vyšla ze života. Začal hledat dál. Jinde...
Našel další princeznu, tentokrát už si myslel, že by to konečně mohlo vyjít. Mezi tím si naše špatná princezna taky našla potenciálního prince. Její potencionální princ byl úpnou náhodou kamarád našeho špatného prince, což ona nevěděla. Špatná princezna se mezitím začala potloukat dokonce mezi dvěma princi. První byl princ, sir Jiří a ten druhý úplnou náhodou také princ, sir Jiří. Nakonec se špatná punková princezna začala více bavit s druhým sirem Jiřím. Nejprve byli velkými kamarády a tak princezna pozvala prince Jiřího na svou malou párty, kterou pro své poddané pořádala. Osud tomu tak chtěl, že princ, sir Jiří přizval svého nejlepšího kamaráda, našeho špatného prince... To se již začal špatný princ se špatnou princeznou konečně bavit. Teď, po této dlouhé době se mohlo říct, že jsou konečně kamarádi. Osud tomu ale tak nechtěl...
Náš špatný princ se pořád stýkal s princeznou, se kterou si myslel, že by mu to mohlo vyjít. Naše špatná princezna chodila měsíc se sirem Jiřím ven. Po víkendu na zámečku u sira Jiřího se nakonec rozhodli, že by to mohli dát po tom měsíci randění dohromady. Jenže osud tomu tak opět nechtěl.
Princ sir Jiří, se rozhodoval mezi špatnou princeznou a princeznou Elis. Nakonec se rozhodli pro princeznu Elišku, kterou zná déle. A tak špatná princezna byla opět sama. Trošku jí to vzalo, ale rozhodla se, že bude silná. A tak prince Jiřího hodila za hlavu. Se sirem Jiřím se domluvili, že zůstanou velmi dobrými kamarády. Náš špatný princ to také neměl se svou princeznou jednoduché. Možná to vypadalo nadějně, ale princezna nevěděla, co vlastně chce. Se špatným princem se pohádali, a tak se špatný princ rozhodl, že na ní zapomene. Princezna si pak rychle našla jiného prince.
Osud tomu tak chtěl. Špatný princ se jednoho dne domluvil se špatnou punkovou princeznou, že si vyjdou ven a že si o všech těch princech a princeznách promluví. Jako kamarádi se devátého února sešli a procházeli se po městě. Povídali si. Špatná princezna si uvědomila, že i když měla za dobu střední školy hodně kamarádů, tenhle jí chyběl a nemohla si odpustit, že od prváku s ním neudržovala kontakt. Špatný princ byl také rád, že se ten den sešli. Tři roky se táhl tento příběh. Konečně osud svedl ty dva dohromady, i když začátek je pořád o kus dál...
Od toho dne se špatný princ scházel se špatnou princeznou častěji. Jako kamarádi si povídali a procházeli se po městě. Nachodili spoustu kilometrů... Scházeli se minimálně dvakrát týdně, někdy i víckrát. Bylo jim spolu dobře a stali se opravdu velmi dobrými kamarády. Osud tomu ale tak přece nechtěl...
Špatnou princeznu čekal maturitní ples a moc si přála, aby tam byl s ní špatný princ. Zeptala se ho, jestli by tam také nešel. Nejprve se mu moc nechtělo, ale nakonec řekl, že půjde. Byl to přece ples špatné princezny, musel tam přece být. Špatné princezně v tu dobu probleskávaly hlavou myšlenky na špatného prince stále častěji, ale nechtěla si to připustit. Bála se, že by to dopadlo stejně jako s princem sirem Jiřím. A tak si řekla, že se pokusí, aby byli pořád jen kamarády. Nechtěla o něj přijít.
Nadešel velký den. Maturitní ples byl tu. Špatná princezna najednou vypadala jako opravdová princezna, žádné známky špatnosti zde najednou nebyly. A špatnému princi se to líbilo. On v tu chvíli také nevypadal jako špatný princ, nýbrž jako správný princ. Celý večer trávili spolu a s dalšími kamarády, princi a princeznami. Špatnému princi ten večer také probleskávaly hlavou myšlenky na špatnou punkovou princeznu, ale nedával to znát. Po plese byla naplánováná párty pro všechny účastníky, ale špatná princezna šla sama se špatným princem na noční procházku. Ten večer byl pro oba vcelku hezký. Jenže špatná princezna si nemohla pomoct, špatný princ jí nebyl pouze kamarádem. Špatný princ v ní viděl také něco víc - už dávno nejspíš zjistil že je to ona - ta jeho vyvolená, kterou tak dlouho hledal. Osud tomu tak chtěl.
I po plese chodil špatný princ se špatnou punkovou princeznou venjen jako kamarádi. Ale špatná punková princezna to už nevydržela a napsala si na FB jeden status:
,,Nemůžu si pomoct... Tyhle myšlenky z hlavy jen tak nedostanu... :)" Načež špatný princ inhed reagoval, jestli ty myšlenky nejsou náhodou o něm, i když jen žertoval. Ale to neveděl, že má pravdu... Tak se špatná princezna přiznala, že myslí na něj... Teď se bála, jak to bude dál. Nevěděla, jak je na tom s myšlenkama špatný princ. Princ jí pak napsal, jestli by nešli druhý den ven. A špatná princezna měla radost. Souhlasila...
Ten den špatná princezna nevěděla, jak se má chovat. Dávala si pozor, ale zároveň doufala. Ale špatný princ už to dávno věděl... A ten den to konečně začalo. Od toho dne se viděli téměř každý den. Špatná princezna měla obavy, aby to neskončilo tak rychle, jako to začalo. To byla zkušenost, kterou jí dal sir Jiří. Ale vypadalo to dobře. Chodili zase spolu ven, procházeli se a byli šťastní. Trávili spolu krásné chvíle a ani jednomu se nikdy nechtělo domů. Ale člověk nemůže mít všechno...
V den, kdy měl špatný princ svátek, přišla špatná princezna o svojí milovanou březí kobylku se kterou trávila chvíle v okolí svého zámku, byla pro ní byla vším. Špatná princezna ten den nebrečela, byla s princem. Možná si to ten den ani nepřipouštěla. Bohužel, jeden večer, kdy zůstala špatná princezna doma sama to najednou přišlo. Koukala se na fotky a neudržela se. Kobylka jí začala hrozně chybět a navíc přišla myšlenka na zdravého černého hřebečka, který tu mohl s nimi být... Ten den byl špatný princ na oslavě jedné princezny, takže v tu chvíli si špatná princezna připadala sama. Druhý den byla již v pořádku, vzchopila se. Se špatným princem chodila pořád ven, a tak myšlenky na kobylku ustály. Přišlo klidné, krásne období. Princezna měla v tu dobu dokonce prázdniny, a tak trávila s princem mnoho času a mnoho večerů venku. I po prázdninách se toho moc nezměnilo, pouze ty večery byly omezeny, díky škole. Oba jsou teď velmi šťastní.
A jak končí pohádky? - A žili spolu šťastně až do... To je budoucnost přece, to nemůžeme vědět... :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.