Vítejte zde :)

Žít jak chtějí oni

4. července 2012 v 21:10 | Hejikoptea |  Hlody
Někdy mám pocit, že je lepší žít, jak chtějí ostatní. Záleží na síle konkrétní osobnosti, jestli se vzepře nebo bude skákat jak si písknou. Já skáču jak pískají. Jinak to totiž nejde.


Člověk se žene pořád někam dál doufajíc, že se ta aktuální situace nějak projde a pak bude klid.
Ve 13-ti letech to bylo pořád, že na občanku nejsem zralá, že jí někde hned ztratím, jako klíče už několikrát... Představa, co se dětěm v 15-ti letech umožní, je síla...
Po 15-ti letech života to zas bylo, že v 18-ti si budu moct dělat co budu chtít. To bude super ne? Žádný ,,buď doma do 8h" nebo ,,je 9 už zhasínáme a spát".... Už aby to bylo...
Na střední v 19-ti letech přichází můj maturitní ročník. A to je pořád ,,do 7 ať si jdoma, kdy se jako budeš učit?" ,,jestli neuděláš maturitu, tak si mě nepřej" ,,nelítej pořád s nima po škole ven, přijď domů, mám tu jídlo"...
A co teprve když jsem si našla přítele? ,,Přece u něj nebudeš spát, kdo to kdy viděl."
A kdo kdy viděl, že si od 18-ti můžu prý dělat co chci, a do teď mi pořád někdo poroučí, co mám dělat? Mě to nebaví... Chodim do práce, a bojim se přijít domů a sednout si na chvíli k počítači, abych hned neslyšela větu ,,už u toho zase sedíš?"
Pořád je něco špatně, chodim už rok do práce, pořád nemám peníze (a že neutrácim) abych si vydělala na vlastní bydlení, auto nebo aspoň na blbej nájem... Musím žít u rodičů, je to jakoby levnější. Ale na druhou stranu je to moc náročný se překonávat a být v klidu. Nejsem totiž prý vůbec spolehlivá. To je mi fuk... Co mám dělat? Vůbec nevim...
Celý tenhle článek nemá smysl, že ne? Já totiž nejsem ani na to psaní. Nic neumim a jsem k ničemu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.